Schnou a hnědnou vám túje? Toto jsou nejčastější příčiny

Túje patří mezi nejčastější jehličnany v zahradách. Obvykle se pěstují jako volně rostoucí nebo střižené živé ploty. Aby se dosáhlo co nejčasnější zapojení porostu, vysazují se často 100 až 120 cm vysoké stromky. Pro jejich prosperitu je rozhodující, jakým způsobem byly před výsadbou pěstovány. Pokud byly celou dobu v kontejnerech, obvykle se na novém stanovišti dobře ujímají. Když však vysadíte zejména starší rostliny pěstované ve volné půdě, můžete počítat s výpadkem určitého počtu jedinců. I při jejich opatrném vykopávání dochází k částečnému odstranění kořenů, které stálezeleným rostlinám chybí, takže nedokážou v dostatečné míře zásobovat nadzemní část vodou a živinami. Proto je výhodnější a jistější vysazování rostlin z kontejnerů, jejichž výhodou je navíc i to, že jejich výsadba není vázána na začátek nebo konec vegetačního období.
živý plot

·        Malý životní prostor

Několik let po výsadbě se živý plot postupně zapojí a sousedícím rostlinám se částečně zmenší životní prostor. Do přetížených korun tújí se dostává méně světla a dochází k postupnému žloutnutí, hnědnutí a usychání částí větví.
V ojedinělých, extrémně vlhkých podmínkách může dojít k infekcím houbového původu, které bývají doprovázeny žloutnutím a odumíráním jednotlivých větví.

·        Nerovnoměrná výživa

Žloutnutí, hnědnutí a odumírání větví tújí může nastat i vlivem nedostatku, ale paradoxně i při přebytku živin v půdě. Nedostatek živin můžete odstranit pravidelnou aplikací granulovaných nebo kapalných hnojiv nejlépe v první polovině vegetačního období. Opačný extrém je nejen nadměrné používání zmíněných hnojiv, ale i jejich aplikace v nevhodném čase. Hnojiva obsahující dusík je nejlepší aplikovat na začátku vegetace, případně ještě jednu dávku koncem června

·        Nevhodné prostředí

Ve městech a obcích se túje často vysazují i na okraje silnic, kde působí jako přirozené protihlukové zelené bariéry. Tuto funkci většinou zvládají bez problémů. Pokud se však tyto výsadby nacházejí v těsné blízkosti frekventovaných cest, které se v průběhu zimy vydatně solí, rostliny mohou reagovat také hnědnutím a odumíráním spodních větví.
větev tůje

·        Působení škůdců

Na odumírání větviček tújí se může podílet i několik škůdců, například štítenka jalovcová (Carulaspis juniperi), která sáním může výrazně oslabit napadené jalovce i túje.

4.3
03